Mystéria
Arta Records 2006
1. Sibilla provençale (traditional) 16:51
2. Mariam Matrem Virginem (ze sborníku Llibre Vermell de Montserrat) 7:59
3. Víra (Hildegarda z Bingenu: Ave generosa) 7:03
4. Zrození naděje (Hana Blochová, Petr Vyoral) 6:57
5. Láska (Hildegarda z Bingenu: Caritas abundat) 8:38
6. Universum (Kvinterna) 22:29
Svou profesní dráhu chtěla Hana Blochová původně zasvětit malířství. Spletité cesty osudu – v jejím případě universitních studií – ji nicméně vedly oklikou přes studium fyzikální chemie, restaurátorských technologií a dějin umění a umělecké kritiky a nakonec ji nasměrovaly k všestrannému zájmu o středověk, který zůstal dodnes „majákem“ nejen jejích aktivit, ale i jejího pojetí života a filosofie. Nosnými principy jsou univerzálnost a propojenost, samozřejmým základem znalost řemesel, trpělivá práce skrytým, nicméně nutným procesem. V těchto rozměrech funguje v aktivitách Hany Blochové i hudba, které se „vyučila“ jako instrumentalistka a zpěvačka (se zvláštním zaměřením na středověký zpěv) a jíž dává prostor v souboru Kvinterna, který vede od počátku 90. let, a v různých pravidelných i příležitostných projektech, na nichž se podílí jako členka organizačních týmů: je to zejména Festival staré hudby, jehož je ředitelkou a který se od roku 1992 každoročně koná v Českém Krumlově.
Jako historička umění se Hana Blochová věnuje především gotické malbě (dlouhodobě zejména okruhu mistra Theodorika), jako muzikantku ji zajímají hudební památky – nejčastěji písně – které zachovávají stopy kdysi kontinuálních kultů ženských božstev známých z velkých starověkých kultur (Mezopotámie, Egypt, Persie). Z nich do západokřesťanské kultury přešel pouze jediný – mariánský – a to ještě v časem velmi okleštěném a schematickém pojetí. Právě z písní, které významným způsobem dokladují duchovní praxi středověku, lze čerpat poznání o funkcích nehmotného světa (jungovské „psychické reality“), které byly postupem času oficiální kanonizací a unifikací náboženských rituálů potlačeny nebo vytěsněny z ohniska vědomé pozornosti lidí, aniž by však přestaly být jejich bytostnou potřebou. Ne náhodou je kult ženské bohyně v současné době široce zpracovávaným tématem nejen mezi historiky, ale též mezi religionisty, psychology a samozřejmě mezi umělci, zejména akčními výtvarníky a performery. A odpovídá přirozenému řádu věcí, že různé rituály v rámci svých akcí, instalací apod. oživují častěji ženy nežli muži. Kult bohyně nepojednává jen aspekt mateřství (pro který katolické křesťanství Marii bere na milost v těsném závěsu za svatou Trojicí), ale také aspekt plodnosti (Země), moudrosti (Sophia), lásky a péče. Ženský princip polarizuje duchovní praxi různých kultur lunárními prvky a do uměleckých projevů, které byly této praxe – arciže nikoliv jako „umění“, nýbrž jako funkční nástroj – součástí a uchovávají ji, vstupuje lunární symbolikou. Formuje sny a vize. Schopnost vidět za hranice vědomím poznatelné reality – prorokovat, ale také nahlížet jiné souvislosti – byla považována za dar bohů. Za věštci a věštkyněmi přicházeli odedávna prostí lidé i mocní tohoto světa pro radu a pro poučení, proroctvím sibyl (z řeckého „sibylla“ = věštkyně) se v průběhu věků vždy přikládal velký význam a platí to tak dodnes.
Hana Blochová se na této nahrávce, která je jejím prvním sólovým CD projektem, ztotožňuje zplna, celou svou ženskou bytostí s předmětem svého zájmu. Dosud vždy do svých projektů integrovala ženský a mužský princip a hleděla uplatnit je ve vzájemně vyvážených poměrech a vztazích, zpočátku za pomoci vnějších znaků (Dvorská hudba doby Karla IV. z roku 1997), postupně se stále hlubším vhledem, jímž je jištěn cyklus Alchymia ve Středověkých inspiracích (2000) a který je rovněž dramaturgickou oporou projektu Flos florum (2002). Zájem o alchymii dokonale do orientace Hany Blochové zapadá. Jako muzikant vdechuje život hudební (akustické) matérii dávných písní, tak alchymista oživuje prvotní hmotu ve svém tyglíku. Práce hudebníka a alchymisty je v mnohém podobná. Alchymický projekt Hany Blochové je navíc způsobem, jak se v „mužském“ světě postavit k „mužské“ záležitosti, jíž alchymie bezesporu je: neboť ženě není zapotřebí hledat prvotní hmotu a měsíce či roky laborovat, neboť je sama svou podstatou athanorem.
Nejstarší dochovaný zápis Sibylina proroctví včetně jeho nápěvu pochází z kláštera ve francouzském Limoges (rukopis uložen v Národní knihovně v Paříži), píseň Sibyly provensálské je jednou z mnoha jeho verzí, zaznamenanou v Kodexu montpellierském z přelomu 12. a 13. století. Moteto Mariam matrem (Mariam matrem Virginem, attolite, Chvalte matku, Pannu Marii) pochází z rukopisné „Červené knihy“ (Llibre Vermell), dochované v knihovně benediktinského kláštera ve španělském Montserratu. Klášter je jedním z nejposvátnějších míst Katalánska, je zasvěcen Panně Marii Montserratské a dodnes cílem poutníků. Obě písně jsou součástí projektu Rituály středověku, který Hana Blochová realizovala se souborem Kvinterna v roce 1998.
Píseň Ave generosa a antifona Caritas abundat (Karitas habundat) pocházejí z díla Symphonia armonie celestium revelationum od „rýnské Sibyly“ Hildegardy z Bingenu (1098-1179). Ave generosa je ve svazku čítajícím 77 skladeb zařazena do oddílu Další písně k Panně (rozuměj: Marii), Caritas abundat se nachází v oddílu Písně k Duchu svatému. Obě skladby opět zprostředkovávají možnosti projevení a působení ženského principu – v rituálu i v meditaci. (V Duchu svatém bývá někdy spatřován ženský aspekt Boha.)
Kompozice Universum je zkrácenou, transformovanou, o nové zvukové prvky doplněnou a obsahově mírně přehodnocenou verzí skladby Alchymia, kterou Hana Blochová spolu s členy souboru Kvinterna vytvořila a v roce 2000 zařadila do CD projektu Středověké inspirace.
Wanda Dobrovská