Rozhovor s Rosou de Sar

vyšlo v časopise Cez Okno

Umelecké meno je vo svete umenia bežné. Verím však, že to Vaše má ešte jeden, hlbší význam. Ak to nie je príliš intímne, čo vyjadruje?

Jméno Rosa de Sar mi bylo „přiděleno“ po návštěvě románského kláštera označeného za „Království Sar“, který se nachází ve španělském – galicijském městě Santiago de Compostela u řeky Sar. Toto poutní místo bylo pro starobylou poutnickou „Cestu hvězdy“ (až později křesťany nazvanou Svatojakubská poutnická cesta) velmi důležité a předpokládám, že s ním byla spojena i významná starověká ženská svatyně, k níž již ve starověku směřovali poutníci (hvězda byla symbolem starověkých bohyní). Pobývala zde asi i Ježíšova manželka s dcerou Sárou a další blízcí příbuzní po odchodu z Jeruzaléma. Slovo „sar“ znamená ve španělštině také „úponek vinné révy“, čímž se též nepřímo poukazuje na jednu větev Ježíšova rodokmene. Slovo „rosa“ má mnoho významů vztahujících se k tématu mé knihy, např. rosa = růže jako ženský mariánský princip nebo terra rosa = červená země, která se nachází v oblasti Španělska, kde působili první křesťané. Existují i další důležité důvody vzniku mého pseudonymu, ale ty už nebudu prozrazovat. Symbolicky mi říkají „Růže z království Sar“.

Vaša kniha „Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše“ je naozaj ojedinelým počinom. Úprimná a fundovaná obhajoba ženského princípu v pôvodnom kresťanstve je ešte i dnes vzácna a Vám sa podarilo vyvarovať tomu, aby kniha bola iba zoskupením už publikovaných poznatkov v inom poradí. Kde tkvie tajomstvo úspechu?

Rozhodla jsem se postupně prověřit hlavní informace o událostech v životě Ježíše i žen v jeho okruhu, které do té doby byly nově rozšířeny a popularizovány. Znala jsem Gardnerovu knihu „Svatý Grál“, která mi ve své době učarovala, samozřejmě jsem také četla román „Šifra mistra Leonarda“ a mnoho dalších knih, které na toto dílo navázaly. Navštívila jsem proto i důležitá místa v Evropě, Africe i Asii, kde se mnohé historické události odehrály, a jejich energetické „ulpění“ zde mi tak umožnilo hlubší „vhled“ do minulosti. Pomocí „autoregrese“ jsem prověřovala dějinné události a z nich pak skládala „příběh“ své knihy. Obdobným způsobem jsem prověřovala i zápisy evangelií, apokryfních textů a legend.

Váš literárny prístup možno plným právom nazvať bádateľským. Akiste ste navštívila mnoho miest spájajúcich sa s témou knihy. Ktoré z nich na Vás najviac zapôsobili?

Ve spojitosti se vznikem své knihy jsem navštívila společně s nakladatelem Milanem Šimonem Turecko, Francii, Španělsko, sama jsem zavítala také do Egypta. Mocně na mě zapůsobily ruiny maloasijských starověkých řeckých měst v Turecku, a to hlavně Efesos, Milétos, Didyma a také jihoturecká oblast Olympu a Arkádie. Nejsilnějším energetickým místem byl pro mě raně křesťanský kostelík na kopci nad Efesem, kam se dnes sjíždějí poutníci z celého světa k domnělému místu dožití Panny Marie. Ověřila jsem si však, že toto místo přímo nesouvisí s Pannou Marií, ale s velekněžkou Salomé, významnou duchovní učitelkou, která sehrála důležitou roli nejen v životě Ježíše, ale i jeho starších vrstevníků, jako např. i Marie z Magdaly.

Energeticky silná místa jsme navštívili také ve Francii, jako např. poutní místo Marie Magdalény v masivu St-Baume nebo románský kostel na náhorní planině v Aubrac, které byly původně svatyněmi starověké horské bohyně Kybelé. Ve Španělsku na mě zapůsobily hlavně románské kláštery a kostely v Pyrenejích, z nichž mnohé dodnes uchovávají sochy Černých madon. Zásadním místem při badatelské pouti byl pro mě již zmíněný klášterní komplex „království Sar“.

Hovorí sa, že každé posvätné miesto má pripravené určité posolstvo, častokrát originálne vždy pre konkrétneho človeka. Je to veľmi osobné, no ak sa to tak dá povedať, Genius loci ktorého miesta Vám najviac „učaroval“?

Možná to je i pravda, protože mnohá místa mi „svěřila“ svá poselství či tajemství a zatím nevím o nikom dalším, kdo by byl stejně jako já „obdarován“. Nemohu jednoznačně určit místo, které by mi nejvíce učarovalo. Těch úžasných lokalit, které jsme navštívili, je celá řada – některé jsem vyjmenovala již v předešlé odpovědi. Snad bych ještě doplnila pyramidy v Gize, chrám v Karnaku, Údolí králů, kláštery ve francouzském Languedoku a Provence, španělské kostely na cestě do Santiaga de Compostela i mnoho dalších míst v Turecku. Těžko se vybírá…

Určite ste počas písania knihy absolvovala množstvo konzultácií so svojimi spolupracovníkmi. Ak by ste mali menovať len jediného, kto Vám najviac pomohol, kto by to bol a prečo?

Mnoho autentických pramenů neexistuje. Důvěřovala svému více svému vyššímu vedení, vhledu i osobně získaným poznatkům, a proto jsem kupodivu příliš mnoho konzultací nepodnikla. Ale samozřejmě jsem si vždy po určité době ověřovala některé sporné výstupy se dvěma mystiky, kteří nechtějí být jmenováni. Důležité však pro mě byly pravidelné debaty s nakladatelem Milanem Šimonem v době vzniku knihy, díky nimž se mi otevíraly nové možnosti zpracování a rodily se i nové výklady a spojení. Byla jsem jím také upozorněna na mnoho důležitých momentů. Velkou oporou mi byla samozřejmě také odborná literatura, která naštěstí v současné době k danému tématu vychází v hojném počtu.

Máte rozsiahle akademické vzdelanie a umelecké talenty – pomohol Vám tento fakt, alebo ste ho v niektorých prípadoch pociťovala skôr ako čosi limitujúce?

Vzdělání mi pomohlo ve způsobu zpracování textu knihy – dá se říci, že jsem zvolila určitou populárně-vědeckou metodu, kdy jsem uvedla své poznatky a současně ctila původní a citovala cizí prameny. Za každou cenu jsem se chtěla vyvarovat „omílání staletých pravd“ nebo uvedení nových neověřených poznatků, které veřejnost přijala spíše jako senzaci. Umělecko-historické vzdělání mi umožnilo nacházet odpovědi i v uměleckých dílech nebo ve filosofických a historických textech. „Své talenty“ jsem uplatnila při grafickém zpracování obálky knihy i při výběru vhodných fotografií do textu i obrazové přílohy. Původně jsem chtěla zapojit i hudbu – plánovala jsem do knihy vložit své CD se středověkou hudbou z poutnické cesty do Santiaga de Compostela. Nakonec od toho nakladatelství upustilo.

V Predhovore knihy uvádzate, že ešte pred jej dokončením došlo k potvrdeniu mnohých Vašich predpokladov a hypotéz. Môžete ich tu spomenúť podrobnejšie?

Největší radost jsem měla z vydání knihy Tau Malachiho „Svatá nevěsta“, kde jsem nalezla některá stvrzení mých „výzkumů“ o roli několika významných žen se jménem Salomé v době Ježíšově, i když zde pouze v symbolické rovině.

Ktorá historická osobnosť spomenutá v knihe Vás počas štádia získavania informácií a údajov „najviac prekvapila“?

Nejsilněji na mě kromě Ježíše zapůsobila postava apoštola Filipa a duchovního učitele Šimona Mága, původně zvaného pro své velké činy Magnus. Z žen mě nejvíce překvapila velekněžka Salomé a Marie Salomé mladší, Ježíšova žena a hlavní autorka tzv. Janova evangelia. O duchovní velikosti Marie z Magdaly jsem mnohé tušila již dříve.

Plánujete sa knižne podeliť o niektoré ďalšie nečakané odhalenia?

Ráda bych v brzké době dopsala knihu „Boj o Mesiáše“, která se bude mj. zabývat i historickými snahami různých mocenských skupin „dodat“ světu Mesiáše. Toto téma je totiž živé již od dob starověkého Egypta.

Ak by ste mali jedinou vetou vyjadriť, o čom Vaša kniha je, čo by ste odkázali jej budúcim čitateľom?

To nebude jednoduché – téma mé knihy je velmi široké. Jedním z mých hlavních cílů bylo poukázat na význam ženského principu nejen ve starověku, ale i ve vznikajícím křesťanství. Na důležitou roli žen v okruhu Ježíše i na raně křesťanské duchovní učitelky a kněžky se totiž za staletí nějak pozapomnělo… Knihu bych asi také doporučila všem novodobým poutníkům do Santiaga de Compostela, aby si připomenuli, že tato pouť vede přes významné starověké ženské svatyně, jejichž silná zemská energie má dodnes transformační charakter. Připomínkou toho jsou dnes již jen sochy středověkých černých madon.