Flos Florum – Písně české gotiky

Arta Records 2003

obal

Kvinterna:
Hana Blochová – zpěv, gotická harfa, varhanní portativ
Petr Vyoral – fiduly, kvinterna, středověká loutna
Pavel Polášek – šalmaj, kornamusa, zvířecí rohy, zobcové flétny, měchuřinová píšťala, hackbrett, zpěv
Lubomír Holzer – bicí nástroje

Hosté:
Michael Pospíšil – zpěv
Jiří Hodina – zpěv
Jiřina Musilová – niněra
Vítězslav Janda – tamburína

1. Christus surrexit – Chorus nove – Christus surrexit – tříhlasé velikonoční moteto, v tenoru je citována melodie úvodní písně Buoh všemohúcí/Christ ist erstanden, skladba je asi z poloviny 14. století nebo z ještě starší doby, svědčí o tom archaické vedení hlasů. “Kristus vstal z mrtvých, přikryl naše hříchy a koho on miloval, toho vzal do nebe. Pane smiluj se.”

2. Resultet gens angelica – dvojhlasá píseň konduktového stylu ze 14. století určená k svátku sv. Martina, na konci textu jsou slovní hříčky, když nevinné latinské verše (mire negans) lze číst německy (mir ene gans = mir eine Gans) a neznamenají pak nic jiného než žádost o martinskou husu: “Jednu husu pro mě, jednu husu pro tebe, vezmi si svou husu, sněz svou husu”. Píseň byla spíš než do kostela původně určena pro koledu.

3. Flos florum – nejznámější z kantilén kolem roku 1400. Text je mariánský, na motivy ze Šalomounovy Písně písní. “Květ květů mezi liliemi, jenž pohrdá marnostmi světa, dcero královského rádce, jež se raduješ, když jsi od něj samého poctěna v nebeském paláci.” Quem elegit – píseň téhož stylu z doby kolem roku 1400. Zpívala se též s českým textem Zhlédniž na nás, zmilelý Pane. “Koho vyvolil, toho také povolal a téhož ospravedlnil, nepřipraví ho o dobré věci ani ho nepotrestá jako obžalovaného. Čest, sláva, důstojenství a svrchovanost budiž Kralujícímu na věky.”

4. Iacob scalam – Pax eterna – Terribilis – tříhlasé moteto k svátku Posvěcení chrámu, jehož autorem je skladatel Petrus Wilhelmi de Grudencz (kolem 1400- kolem 1480), spolu s O Ihesu vivens nejmladší skladba této nahrávky. “Hrozné je toto místo, není zde nic jiného než dům Boží a brána nebes a vpravdě i Hospodin je na tom místě.”

5. Sophia nasci – O quam pulcra – Magi videntes – tříhlasé vánoční (tříkrálové) moteto, stylově a dobou vzniku podobné předchozí skladbě. Původní je dvojhlas O quam – Magi, hlas Sophia byl přikomponován dodatečně. “Ó jak krásná myšlenka – pastýři hned viděli, jaká znamení vycházela z nebeského paláce skrze Pannu Marii. Mágové vidouce hvězdu si řekli navzájem: to je znamení velkého krále, půjdeme a najdeme ho a obětujeme mu dary.”

6. En etas iam aurea – dvojhlasý konduktus asi z poloviny 14. století, obsah prvních čtyř slok je vánoční, zbytek neurčitého obsahu, na začátku je narážka na slunovrat. “Hle, zlatý věk již začíná bujet a Saturnova království se zjara opakují. Poetickým podáním a mystickým chápáním ten je Šalomounovou pravou moudrostí – božský Syn.”

7. Stola Jacob (nebo spíš Scala Jacob – Jákobův žebřík) – kantiléna z doby kolem roku 1400, její text je mariánský, porušený, asi tohoto smyslu: “Jákobův žebřík., jako oděná sluncem jsi uznaná, proto, zbožná, jsi chválena, nejsvětější, jsi velebena, abys nás chránila od strašné kletby démona.” Charakter skladby je vyloženě instrumentální, možná byla otextována až dodatečně.

8. Unde gaudent angeli – Eya dei ierarchia – Nostra iocunda curia – vánoční tříhlasé moteto asi ze začátku 15. století se zvukomalebnou nápodobou troubení. V textu je skryto jméno autora (?) Nicolaus. “Náš veselý dvůr zpívá písně s radostnou harmonií, až ke hvězdám pozdvihuje hlas, ať zaměří srdce a řídí se pevnou nadějí, ať s čistou myslí oslavuje a při bohoslužbě opěvuje a chválí pravého Boha v tomto narození”.

9. O Ihesu vivens hostia – Ave caro Christi – dvojhlasé moteto k svátku Božího těla, asi ze začátku 15. století, snad bylo zpíváno při svátečním průvodu, na tentýž nápěv se později zpívala česká píseň Buď Buohu chvála čest. “Ó Ježíši, živý v hostii, usmiř Výsost díky zákonu, uděl zdraví, podstatu chudých, dej věčnost, pro památku Hospodina posiluj lásku.”

10. In hoc anni circulo – vánoční píseň, konduktový popěvek zřejmě určený ke koledě. “V tomto ročním kruhu je dán život pokolení tím, že se nám narodil chlapec z Panny Marie. Slovo se stalo tělem skrze Pannu Marii.”

11. Serena mente – dvojhlasá vánoční píseň asi z poloviny 14. století, beztextové části snad míněny instrumentálně. “S jasnou myslí jásej, lide, vzývej nový plod, jenž podivuhodný dal podivuhodně podivuhodné věci na počátku”.

12. Sampsonis honestissima – velikonoční píseň v konduktovém stylu. “Samsonovy nejušlechtilejší vykonané věštby Vzkříšenému se slávou přetvořenou statečností, tedy budiž jásot nejvyššímu Vykupiteli, alleluia.”

13. Angelica Christi turma – píseň v kantilénovém stylu konce 14. století, je věnována sv. Markétě. “Andělským Kristovým zástupem jsi slavena, trůnu věncem jsi chválena, stala ses krásnou, ó Margareto (= Mořská slzo), nás obrať, panno čistoty a pravdivosti k nebeským tajemstvím”.

14. Buoh všemohúcí – velikonoční píseň, která vznikla jako parafráze sekvence Victimae paschali, má společný nápěv se starší německou písní Christ ist erstanden, v Čechách byla zpopularizována reformními kazateli ve 2. polovině 14. století, Konrád Waldhauser ji nechával zpívat při svých kázáních, každý ji zpíval ve svém jazyce.